Deníky poté

Deníky poté od Jakuba Pakoše jsou 365 krátkých zamyšlení, která na sebe nenavazují. Proč je to ideální „sr*cí knížka“, kterou beru místo mobilu, a pět dnů, které jsem si v knize vybral a přečetl nahlas.

Share
Deníky poté
Kniha Deníky Poté a její čestné místo :)

Já mám velkou úctu ke všem, kteří se pustí do tak velkého a komplexního sousta jako je sepsání vlastní knihy. A když tak učiní někdo v mém okolí, rád ho podpořím.

V minulosti jsem podpořil velmi zajímavou knihu mého lifehackové kolegy Tomáše Vachudy, který mimochodem chystá i kurz.

⏳Časotvorba pracujícího otce
Moje obsáhlejší verze příspěvku do knihy Tomáše Vachudy - Časotvorba.

Když mi poprvé můj kamarád a pracovní ex-kolega Jakub Pakoš oznámil, že chce vydat své deníky, řekl jsem mu, že "respekt". Hlavou mi ale projela koktejlová domněnka směsi jízlivosti a předsudku "noo to nevím jestli si někdo chce číst, o tom v kolik jsi vstával a co sis dal ke snídani".

Jak to dopadlo?

Deníky poté nejsou kronikou toho, co měl Kuba k snídani. Jsou knihou, která má 3 základní věci, které kniha má mít:

  • tvrdý přebal
  • integrovanou záložku
  • a autentický obsah.

No a o čem ta kniha tedy je? Já bych se vlastně velmi věrohodně ztotožnil s tím co je na zadní obálce, tedy, že jde o:

365 zamyšlení, která vás donutí se zastavit a podívat dovnitř. Švédský stůl pro sebepoznání.

A nebo, zaujal mě také příspěvek autora samotného:

Ač jsem si původně pomyslel, že adjektivum "sr*ací" je mimo mísu, tak vlastně je velmi trefné. A ne protože o ní (knize) Tomáš Hanák hovoří takto:

0:00
/0:18

Ale proto, že když odcházím na onu místnost, beru si ji mnohdy s sebou místo mobilního telefonu. S mobilem nemálokdy skončím kdesi ve víru dopamin-a-energii-ždímajícího-a-obsahem-podsouvajícího algoritmu. Z čehož většinou vlastně mám trochu kocovinu.

Kdežto s knihou obecně prožívám jiné pocity. Pocity klidu a zpomalení, nadechnutí, načerpání. U beletrie může člověk sklouznout k dlouhému vysedávání. Zatímco u Deníků poté jde o krátké kapitoly = DNY, které na sebe pevně nenavazují a vy je můžete otevřít kdekoliv, kde zrovna spočine zrak.

Zdroj: Strany 72–73, kapitoly DEN 104 až DEN 107 - https://individualni-koucovani.cz/deniky-pote/

"Recenze"

Pokud znáte můj blog, víte pravděpodobně, že vše zkoumám a testuji do velké hloubky i šířky. Že se snažím podchytit každičký detail, a zároveň neztrácet "high-level" pohled. I proto jsem odkládal recenzi knihy Deníky poté. Měl jsem neustále pocit, že ji nemám dokonale nastudovanou.

Jenomže to je právě největší mýlka a nepochopení celé knihy. Nemusíte ji mít dokonale nastudovanou. U bohatých švédských stolů pravděpodobně neochutnáte úplně všechno při jedné snídani.

A stejné to je s knížkou, otevřu ji tam, kde mě chytne slina, nad tématem (dnem), které se mnou aktuálně rezonuje nejvíc.

Já jsem v podobném věku, rodinném rozpoložení a možná i velmi podobném životním přístupu jako Kuba. I proto se mnou kniha rezonuje často a témata jsou mi blízká. Nemusím vždy se zněním DNE naprosto souhlasit a to je naprosto v pořádku, i tak to zasévá malá semínka k zamyšlení, nebo třeba přehodnocení či inspiraci a motivaci.

Velkou motivací je pro mě Kubova ranní rutina, kterou on tam vyzdvihuje opětovně, dokonce ji má zpracovanou v grafické formě - což je skvělý a je to asi jediná výjimka vůči ryze textovému formátu.

Já jsem si při několika předchozích čteních udělal takový malý výčet dnů, které mě zaujaly a namluvil jsem si poznámky přes Pebble Index 01. Takže pojďme to pojmout dneska trochu jinak :) A pojďme si to udělat hezký.

Dny, které jsem si vybral

Ve videu čtu nahlas pět dnů. Nevybíral jsem ty nejlepší, ale ty, které se mnou rezonovaly ve chvíli, kdy jsem knihu otevřel. A přesně tak se podle mě Deníky poté číst mají.

  • DEN 113 – Hledání správného načasování: ideální podmínky nikdy nenastanou. Chceme-li něčeho docílit, udělejme to dnes, ne zítra.
  • DEN 114 – Těžká rána: špatné ráno přijmout, nenechat se odklonit k jednodušší cestě a nezapomenout, že dobro je tu i dnes.
  • DEN 136 – Pravidelná akceptace nedokonalosti: chvíle dokonalosti nikdy nenastane. Done is better than perfect.
  • DEN 137 – Měnit fungující: tady s Kubou úplně nesouhlasím. Ve mně vítězí ajťácké „Don’t touch it, it works“.
  • DEN 150 – Zdraví a nemoc: nemoc opravdu vyležet, nepřecházet ji a vrátit se o něco silnější.

Jedna kniha pro vás

Od Kuby jsem dostal tři výtisky. Jeden s věnováním si nechávám, druhý poputuje do veřejné knihovničky a třetí pošlu dál. Napište mi do komentářů pod video, proč by měl být právě váš.

A Kubovi se moje shrnutí „švédský stůl pro sebepoznání“ zalíbilo natolik, že ho použil ve svém příspěvku:

„Švédský stůl pro sebepoznání.“ To je reference z Fitnesator.cz k mé knize. A dodal: „365 zamyšlení, která vás donutí se zastavit a podívat se dovnitř.“ Když Pavel tuhle recenzi psal, hned jsem… | Jakub Pakoš
„Švédský stůl pro sebepoznání.“ To je reference z Fitnesator.cz k mé knize. A dodal: „365 zamyšlení, která vás donutí se zastavit a podívat se dovnitř.“ Když Pavel tuhle recenzi psal, hned jsem tušil, že to je ono. Že právě těmito pár slovy se dají hezky vyjádřit možnosti této knihy. Není to čtení na jeden zátah. Je to prostor si vybrat jedno z 365 témat, které s vámi zrovna ten den rezonuje. Pokud by vás zajímal kompletní seznam všech 365 kapitol, mám ho připravený. Napište mi do komentářů slovo "seznam" a já vám ho pošlu. Knihu Deníky Poté si jinak můžete prohlédnout rovnou tady: https://lnkd.in/dTBc6QGN

Mimochodem, Kuba mě naučil skvělou věc - posílat si hlasové zprávy - je to jaksi osobnější a autentičtější, než pouhý text a emoji...

❓ Časté otázky

Musím Deníky poté číst popořadě?

Ne. Každý DEN je samostatná krátká kapitola, která na ostatní pevně nenavazuje. Otevřete knihu tam, kde vás téma zrovna osloví.

Pro koho je kniha Deníky poté?

Pro každého, kdo hledá krátké zamyšlení místo scrollování na mobilu. Hodí se k ranní rutině i jako „kniha na záchod“.

Kde si Deníky poté koupit?

Knihu si můžete prohlédnout a objednat na stránce autora: individualni-koucovani.cz/deniky-pote