📖 PřetíŽeny – a jsem já vyčerPán? [recenze knihy]

Do názvu tohoto článku jsem vložil slovo "recenze", slovo, často užívané, mnohdy dosti pokroucené. Ponechme teď stranou, že moje recenze bude trochu atypická ;) Pro účely článku mám potřebu si toto slovo znovu definovat. Takže co je vlastně recenze? Wikipedia (stále žije a) říká toto:

Tedy, můžeme říci, že recenze knihy je kritický posudek recenzenta. Můžeme se bavit o objektivních rovinách recenze: délka, žánr, informace o autorech, jaký je přebal, zda je kniha fakticky správná atd.

Druhá rovina recenze je ryze subjektivní – jak se mně, jakožto recenzentovi kniha četla, jak se mi líbila, nakolik se mnou rezonovala atd. A aby tento můj pohled dával smysl i čtenáři recenze, považuji za naprosto nezbytné uvést kontext recenzenta...

Nyní zdánlivě odbočím od knihy. Ale nebojte, jde o součást kontextu recenzenta a navíc, vrátíme se :)

Chladová terapie

Někdy se musím retrospektivně smát tomu, čím se nechám ovlivnit a jakou roli často hraje to, v jakém jsem rozpoložení. Mám jednu celkem přesnou vzpomínku. Dva roky nazpět jsem skládal dříví na dvorku se sluchátky a poslouchal podcast. Šlo o podcast Brocast a hostem byl jistý Richard Chlad a mně bůhvíproč utkvělo toto...

"...ta dělba práce je daná, jestli je (manželky a děti) živíte, tak se musej starat o tu domácnost, rodinu, musej ti dát zaš*kat..."

Richard Chlad v podcastu Brocast

Z celého rozhovoru mi bylo jasné, že host není morální autoritou, kterou bych chtěl následovat. Nicméně i tak zasel malé semínko "vždyť má vlastně docela pravdu".
A ano, abych nevytrhával kontext, jeho slova byla určena podnikatelům. Nicméně myslím, že to na sdělení nic nemění a já začal malovat ještě tlustší čáru mezi:

"Otec vydělává peníze" & "Matka se stará o domácnost"

A to byla past, do které jsme se s rozrůstající rodinou začali cyklit a na jejím základě se vršily neshody, občasné mocenské hádky, nedorozumění a kdo-co-komu-kolik-za-to. A pokud to panu Chladovi fungovalo, tak mu gratuluji. On sám říká, že mu to fungovalo v prvním manželství. Až do doby, než mu žena utekla k milenci. Hm.

Proč to všechno říkám? Protože to podle mě zapadá do kontextu recenzenta a výroky pana Chlada považuji za protipól toho, s čím operuje kniha Přetíženy. A musím uznat, že jsem tenhle protipól potřeboval objevit...

Dekompozice knihy

Tak o čem je mojí optikou vlastně dlouho nejprodávanější kniha nakladatelství Jan Melvil Publishing?

Obsahově je to kniha zejména o dnešních ženách – našich partnerkách, manželkách, matkách našich dětí.

Charakterizoval bych je takto:

Jejich revírem je domácnost nukleární rodiny. Jejich tempo je neúprosné. Jejich protivníky jsou neviditelná práce, očekávání okolí, dokonalé insta-matky a neustálá zodpovědnost. Přetížené ženy pracují ve dne v noci, jejich úkolem je nakojit, vyprat, uvařit, vyměnit myčku, odvést děti, vyzvednout děti, zaplatit kroužky, nakoupit nutričně vyvážené levné a kvalitní jídlo v bio-kvalitě, vyměnit toaletní papír, uspat děti, dobře vypadat, objednat lékaře a zubaře, hlídat očkování a prohlídky, psát učitelům a číst třídní WhatsAppy, řešit ztracené mikiny a rozbité zipy, plánovat narozeniny, dárky a oslavy, pamatovat si kdo co nejí a proč, řešit emoce všech okolo, udržovat vztahy v rodině, dát zašukat, hlídat rozpočty a splatnosti, vyplňovat formuláře a souhlasy, třídit fotky a posílat je babičkám, nakupovat oblečení „o číslo větší“, hlídat počasí a podle něj oblékat děti, organizovat dovolené i víkendy, myslet na Vánoce už v srpnu, řešit, co bude k večeři dnes, zítra, pozítří... a mezitím... BÝT V POHODĚ!

Řekl bych, že cílem této knihy je být průvodcem těchto (vpohodě) žen, nabídnout vysvětlení jejich pocitům, empatii, trochu historického kontextu a praktické tipy "jak odlehčit tomu přetížení". A také, že k odlehčení bude potřeba součinnost okolí - tj. zejména partnera.

Chlapům, pokud ji dostanou do ruky, může nabídnout náhled pod pokličku toho "Co jí zase je" nebo "proč z ničeho nic tak vyvádí". Ale možná mohou najít jistou přetíŽenu (neboli vyčerPána) i sami v sobě. Já ho nacházím (až moc) často.

Formou je kniha lehce atypicky poskládaná z několika bloků:

• Odžitých příběhů a životních ilustrací, často jako intro pro kapitolu.
• Střídání promluv autorek – to je neobvyklý koncept, který se mi ale líbil, autorky se vhodně doplňovaly a působí to jako rozhovor, podcast.
• Definicí některých pojmů.
• Ilustrací autorky.
• Shrnutí kapitoly.

Ta kniha je :

• ...postavená na základech teorie (regulace) nervového systému, ale nezastavuje se jako většina knih u klasiky – štěpení ANS (Autonomního nervového systému) na sympatikus a parasymaptikus. Řekl bych, že jde více do praktična a vysvětluje pojmy jako neurocepce, disregulace, seberegulace a koregulace. A celé to dělá v příjemném mixu, který se vhodně a názorně doplňuje. Přiznám se, že zejména koregulaci jsem potřeboval v rovině výchovy dětí nutně objevit.
• ...bourač stereotypů a nálepek.
• ...reakcí na společenský tlak na perfektní matku, ženu a její domácnost.
• ...ponížením mého kdysi neprůstřelného (a zároveň více či méně trapného) argumentu "Já na to nejsem biologicky uzpůsoben", což byla moje univerzální formule abych se vyhnul nějaké domácí práci, neoblíbené činnosti ze spektra výchovy dětí apod.

💁‍♂️ Vybrané citace a tipy

S každým bude jistě rezonovat něco jiného s ohledem na jeho rodinnou situaci, stáří dětí, rozdělení činností v domácnosti apod.

Já si z knihy vyzobal následující, pozor, něco jsem si malinko parafrázoval pro své potřeby:

• "Žijeme ve společnosti, která vytváří obrovský tlak na individuální výkon a přitom to, co přinaši úlevu, klid a větší stabilitu, je spolubytí a komunita." To je bohužel daň dnešní mononukleárních rodin.
• Ideální stav je, pokud si knihu přečtou oba partneři a mohou o ní diskutovat.
• Já ve jménu produktivity a lidské nedokonalosti často jednám v heslu "Done is better than perfect." To ovšem velmi kontrastuje s větou, kterou v knize autorky také rozebírají a tj. "Si to radši udělám příště sama.". Je dobré si koncept (ne)dokonalého díla, úklidu, složení oblečení dobře sladit :)
• Co si budeme povídat, to kvantum, toho co se musí udělat, zařídit je plus mínus stále stejně. Co se mění, je množství energie, které na to máme vlivem "života" (někdy je člověk unavený, něco na něj leze, vzpomatovává se z večírku apod.). A je dobré se s partnerem sladit, na co v tu chvílí mám.
• Malinko jsme také doma změnili slovník a přidali koregulaci, zazdrojovanost, odzdrojovanost a vůbec nám pomohlo se koukat na některé naše reakce s jistým nadhledem.

🧮 Udělat si domácí audit

Jeden z velmi praktických tipů, který jsem s chutí využil, bylo provést si s manželkou audit domácnosti, který je dostupný na webu ferovadomacnost.cz.

Osobně mi nevyhovovala papírová forma, takže jsem si na-vibe-kódil vlastní formulář, jejíchž výsledky sdílím.

Myslím, že jsem nedopadl úplně špatně. Ale vlastně nejde o výsledek, jde spíše o pohlédnutí na celé spektrum činností, které je potřeba v rodině a domácnosti zvládnout. Appku bych býval nasdílel, ale autoři původní verze sami chystají nějaké sofistikované řešení...

View this post on Instagram

A post shared by FITNESATOR | Pavel Pelikán (@fitnesator)

Závěrem

Co závěrem? Musím připomenout, že knihu napsaly dvě ženy. Nejde tedy o nějaký objektivní konsenzus napříč pohlavími. Mužský pohled (tedy jistou oponenturu) jsem si při čtení musel vystavět sám a často jsem si říkal:

Ich bin (auch) eine Přetížena.

...vlastně trochu podobně a trochu jinak. I já a moje generace mužů procházíme jistou proměnou ve smyslu re-definice smyslu života. Snažíme se v práci hledat víc než jen výplatu, snažíme se netrávit v práci majoritu svého produktivního života a být s rodinou a dětmi - zejména ve věku, kdy to nejvíce potřebují (!!).
Díky online světu nejsme nikdy odtrženi a řešíme více věcí paralelně. I na nás působí pokřivené re-klam-y a insta-svět a chceme vypadat a cítit se dobře ve svých tělech. Všechno to stojí obrovské množství zdrojů a energie a někdy jsme hodně vyčerPáni...

Ještě se vrátím k panu Chladovi z úvodu. Kniha Přetíženy mi pomohla odzoomovat na úroveň toho, zda chci mít se svojí manželkou vztah transakční, to jest "něco za něco, peníze za servis apod." a nebo spíše partnersky-spojenecký.

V něm jsme si vědomi "nálože" toho druhého, domluvíme se flexibilně, kde je potřeba komu odlehčit, abychom nebyli ani jeden z nás přetížen. Nebo alespoň ne dlouhodobě.

Přetíženy

Jste žena nebo jste muž a máte "doma" ženu? Pak byste si měli zajistit aby byla ženou a ne přetíženou. Kniha vám dovede pochopit kontext toho, když toho máte nad hlavu a pomoci, jak toho nemít nad hlavu.

Přetíženy (Jan Melvil Publishing)

P.S. Respekt mojí ženě, co všechno a s jakou elegancí jako zvládne ❤️

VIDEO VERZE