Elonga 🆚 Garmin: Kdo pozná nemoc dřív?
Které zařízení dřív pozná blížící se nemoc – český chytrý náramek Elonga nebo prvotřídní hodinky Garmin Fenix? Při středně těžké viróze jsem porovnal Readiness skóre a HRV data z obou zařízení. Výsledky mě překvapily: jedno varovalo až 5 dní před příznaky. Které to bylo? Čti dál.
Co čert nechtěl – i mě nakonec skolila středně těžká viróza.
Nemoci se mi dlouho vyhýbaly – když nepočítám občasnou rýmu, a jednu infekci, tak jsem byl téměř tři roky bez větších potíží. Co se zpočátku mohlo zdát jako otrava, se ale nakonec ukázalo jako příležitost – mohl jsem podrobně analyzovat data ze své nositelniky (ač je to neuvěřitelné, tak jsem si na to slovo zvykl - Credits: Fitnesator).
Jsem David Nykodým, sportující táta ze Středních Čech, co rád fušuje do všeho možného – od středověké historie, přes hru na klavír, až po nositelniku. A právě ta mě přivedla až na stránky FITNESATOR.CZ
🔗 Kde mě najdeš:
🌐 Web (ve výstavbě): nykodympiano.cz
📸 Instagram: @david_nykodym
Už delší dobu mě zajímalo, jak rychle a přesně mé přístroje zareagují na nástup nemoci, její průběh a následné zotavení. Vyhodnocování bylo opravdu zajímavé – a výsledky ještě zajímavější. Než se k nim ale dostanu, je potřeba uvést pár detailů o mně a zařízeních, která používám.
🔍 V tomto článku se podíváme na:
- 👨🔬 Kdo jsem já, testovací subjekt – Krátce o tom, kdo vlastně sbíral data, a jaký má životní styl.
- ⌚ Jaký je aktuální arzenál mé nositelniky
- 🤒 Jaký byl průběh infekce a jak situaci interpretovala Elonga vs. Garmin? – Krok za krokem, den po dni: jak měřidla reagovala na nástup virózy.
- 🧠 Co z toho plyne? – Jaké metriky dávají opravdu smysl sledovat a proč?
Pro rychlou orientaci můžeš kliknout na jednotlivé kapitoly, ale pro plný kontext doporučuju přečíst článek celý. Tak pojďme na to 💥
👨🔬 Kdo jsem já, testovací subjekt
Subjekt: muž, 35 let, aktivně sportující (nic extrémního). Denně udržuju průměrně 25 000 kroků, čtyřikrát týdně chodím do posilovny a dvakrát týdně běhám.
Variabilita srdečního tepu (VST, anglicky HRV – Heart Rate Variability) je zásadní biometrická hodnota, která neinvazivně odráží stav našeho autonomního nervového systému. HRV ukazuje, jak pružně a efektivně dokáže tělo reagovat na stres, zátěž a regeneraci.
⌚Moje nositelnika
- Elonga – používám pravidelně každé ráno už více než rok. Průměrné údaje: Stres: 3-6,5. Regenerace: 8-9.
- Garmin Fenix 7 Pro – mám ho od uvedení na trh (léto 2023 a předtím), aktivně využívám 24/7. Noční VST průměr rozsah: 110-130 ms. Klidový tep: 38-45.
Dohromady tedy disponuji slušným množstvím dat ke sledování trendů a výkyvů. A protože měřím a vyhodnocuji opravdu poctivě, mám možnost detailně pozorovat reakce těla i technologií na onemocnění.
Co mě zajímalo jako první?
Které zařízení zareagovalo na přicházející nemoc dříve – a co vlastně obě zařízení sledují? Elonga i Garmin Fenix 7 Pro mají vlastní skóre připravenosti k tréninku v rozmezí 1 až 100 (Elonga začíná na 5), což umožňuje přímé porovnání.
😷 Průběh infekce
Výchozí bod: 12. 3. 2025
Obě zařízení ukazovala vysokou hodnotu „readiness“ – shodně kolem 80 bodů.
O to zajímavější byl hned následující den 13. 3., kdy došlo u obou ke znatelnému poklesu. Jenže ne stejně:
– Elonga mě „sestřelila“ rovnou na skóre 5.
– Garmin klesl jen na 53.
Rozhodl jsem se varování od Elongy ignorovat a dál pokračoval ve sportovní rutině. Reakce? Elonga následující den opět vykázala extrémně nízkou připravenost a jasně naznačila: "tudy ne".
Garmin naproti tomu skóre mírně zvýšil, jako by se nic nedělo.
Důležité je, že jsem v té době ještě nepociťoval žádné příznaky – žádné bolesti v krku, žádná únava. Podle Elongy už ale tělo bojovalo. A z dlouhodobého zkušenosti vím, že:
Když Elonga dá dvě extrémně nízké hodnoty za sebou, je to zpravidla spolehlivý signál, že se něco děje.
Já ho ale tehdy ignoroval.
V následujících dnech se Garmin i Elonga začaly zvedat, což vypadalo optimisticky. Jenže šlo o falešné zlepšení – jak mimochodem potvrzují i data a analýzy na blogu Elonga. A pak přišel 18. březen – den, kdy už příznaky nešlo ignorovat. Plná viróza.
– Elonga opět ukázala výrazný propad readiness.
– A Garmin? Ten by mě znovu klidně poslal cvičit.
Z toho vyvstává zásadní otázka: Má vůbec smysl sledovat Garmin readiness?
Podle mě – ne.
Ale něco přece jen sledovat smysl má – a to je variabilita srdečního tepu (VST / HRV). A tady se dostáváme k jádru problému: Garmin sice VST měří, ale nenabízí její interpretaci. Já své hodnoty znám a sleduji dlouhodobě, takže vím, že když mi VST klesne pod 80 ms, něco je vážně špatně.
Proto jsem do výsledného grafu přidal i denní hodnoty VST z Garminu. A co se ukázalo?
Výsledek je zcela jednoznačný:
Křivky Garmin VST a Elonga readiness spolu korelují – dokonce i v období falešného zlepšení. Nejvíc je to vidět v nejhorších dnech průběhu nemoci. Oproti tomu Garmin readiness působí dojmem, že si žije vlastním životem.
Zpět k hlavní otázce: Které zařízení zareagovalo jako první?
Nemoc mě skutečně zasáhla až 18. 3., ale první varování přišlo už o 5 dní dříve – a bylo od Elongy 13. 3.
Pokud tedy budu ignorovat readiness skóre od Garminu a zaměřím se výhradně na variabilitu srdečního tepu (VST), pak se problém začal rýsovat už 14. 3. – tedy 4 dny před nástupem plnohodnotných příznaků. A v případě Elongy dokonce 5.
Čistě pro ilustraci – jak takové měření probíhá? Sleduj v galerii:
Fotky jsou z reálného měření ze dne 23. 4. 2025.
Závěr je jasný
Měl jsem celé čtyři, respektive pět dní na to, abych zareagoval – třeba začal brát zinek, vitamín C, vynechal intenzivní tréninky nebo si jednoduše dopřál víc klidu. Netvrdím, že bych se tím nemoci vyhnul, ale pravděpodobně bych ji alespoň zmírnil nebo lépe zvládl. A to je pro mě upřímně velké překvapení – čekal bych možná jeden den předem, ale 4-5 dní? To už opravdu stojí za pozornost.
Z toho plyne, že má smysl sledovat readiness skóre Elongy a k tomu VST z Garminu jako doplňkovou metriku pro srovnání. Naopak: readiness skóre Garminu je v této souvislosti prakticky nepoužitelné.
Proč?
Garmin readiness kombinuje více faktorů, což by samo o sobě nemuselo být špatné. Problém je, že jednotlivým metrikám nedává různé váhy podle jejich důležitosti – a to je zásadní slabina.
Jaké faktory tedy Garmin do readiness zahrnuje?
– kvalitu a délku spánku
– regeneraci
– VST
– krátkodobou zátěž
– úroveň stresu
– a nově i spánek z předešlých dvou nocí
A právě tady nastává problém. Všechny ostatní metriky byly u mě v normě – včetně teploty pokožky. Jediná výstraha přicházela právě z VST. Garmin ale změny VST vyhodnotil jen jako jeden dílek ze skládanky – a výsledné skóre mi pořád doporučovalo pokračovat ve sportovní rutině. Mimochodem: zvýšenou noční tepovou frekvenci Garmin v rámci readiness nezohledňuje vůbec…
VST tak zůstává jen jednou z mnoha metrik – a i když naznačuje, že je něco špatně, není dost silná na to, aby readiness skóre výrazně snížila. Výsledkem je pak situace, kdy se člověk cítí na nic, ale hodinky tvrdí, že jste ready. A někdy, po náročnějším běhu s vyšší tepovou frekvencí, klidně dostanete skóre 1 – ačkoli jste naprosto zdraví. Ale to už je téma na jiný článek.
Teď se vrátíme k viróze.
Než článek uzavřu, je tu ještě jeden zajímavý moment – a to je sledování návratu k normálu.
Nepřekvapí asi, že Garmin readiness opět moc neřekl. Ale když jsem se podíval na vývoj VST a readiness Elongy, je zřetelně vidět, že od 20. 3. se začínám pomalu dávat dohromady.
Dal jsem si pohodovější dny – a i když už nejsou v grafu zahrnuty, mohu potvrdit, že obě metriky (VST i Elonga) postupně stoupaly.
Nemoc a nositelnika?
Nositelnika mi dokázala oznámit blížící se nemoc až 5 dní předem. To už není náhoda. To je data-driven realita. A přesně to je důvod, proč má smysl se těmto údajům věnovat – a proč se vyplatí sledovat správné metriky.
Takže? Čistou mysl a jasný cíl!
Elonga s dopravou zdarma - slevový kód "FITNESATOR"
Video-verze
